Klasickou - obyčejnou mléčnou polévku jsem jedl v mládí. Chutnala mně. Nemusel jsem ji desetkrát do měsíce, ale jednou za čas - proč ne. Nyní ji nejím - nevařím ji, ani mně ji nikdo nevaří. Předpokládám, že by mně již tak nevyhovovala, jako dřív, tudíž nevadí, že ji nemám
Mlíkovka byla polévka mého dětství.V jídelně ji nevařili.Teď už ji taky nevařím.Dceru jsem na ni neutáhla.Kulajdu milujem,dělám ji s houbami,kysanou smetanou a spoustou kopru
Problém bude ve slovíčkaření. Všude se všechno jmenuje jinak. Pro ukázku - v Opavě jsou "placky" bramboráky, u nás jsou "křapáče" bramboráky a "placky" jsou placky z vařených brambor pečené na kamnech (ty v Opavě ani neznají).....takže i mlíčná polívka může být pro někoho něco jiného, než myslí ten druhý.
Tenhle pokrm jsem neměl už tak 15 let. Ale v dětství to byl u mě naprostý trhák. Naštěstí ve škole ji nedělali, takže mi ji nezprotivili. Jako třeba koprovku, které jsem ale i tak dal šanci a pokud ji někdo umí, je to velmi dobrá omáčka.
Na dva díly vodíku, vždy jeden díl kyslíku. To je nápoj pro bohy, postaví tě na nohy.